Výsledky vyhledávání - Jie, Xu

Sü Ťie

Sü Ťie (; 1503 Süan-pching, Če-ťiang – 1583 Chua-tching, Nan č’-li) byl politik v čínské říši Ming. Za vlády císaře Ťia-ťinga v druhé třetině 16. století zaujímal vysoké postavení v těsné blízkosti panovníka, v letech 1549–1552 vykonával funkci ministra obřadů, poté velkého sekretáře, přičemž v letech 1562–1568 stál v čele velkého sekretariátu.

Pocházel z nepříliš zámožné rodiny, závislé na výnosech manufaktury produkující hedvábné látky, a jeho otec dosáhl pouze relativně nízkých úředních funkcí, umožnil však synovi soustředit se na studium konfucianismu, což se rodině bohatě vyplatilo. Sü Ťie prošel úřednickými zkouškami s vynikajícím výsledkem, když roku 1523 jejich nejvyšší stupeň, palácové zkoušky, složil jako třetí v pořadí a navíc v pouhých osmnácti letech. Byl zařazen do akademie Chan-lin, přitom se vyhnul čistkám spojeným s velkým sporem o obřady mezi císařem Ťia-ťingem a vládou, když v kritické době – roku 1524 – pobýval doma kvůli smutku za zemřelého otce. Roku 1530 se postavil císaři a vládě v otázce reforem obřadů spojených se ctěním Konfucia a byl proto poslán do jihočínské provincie Fu-ťien na místo soudce v zapadlé horské prefektuře Jen-pching. Po několika letech byl povýšen do úřadu provinčního intendanta pro vzdělání v Če-ťiangu a pak v Ťiang-si. Roku 1539 byl přeložen zpět do Pekingu do akademie Chan-lin, od roku 1541 vedl státní univerzitu. Koncem roku 1544 přešel na místo náměstka ministra obřadů, od začátku roku 1545 po čtyři léta působil jako náměstek ministra státní správy.

Byl filozofickým a etickým myslitelem, podílel se na organizaci debat ''ťiang-süe'' o konfuciánském studiu a mravním sebezdokonalování; přitom mu šlo nejen o filozofii a osobnostní růst, ale i o navazování kontaktů a sblížení s účastníky besed, takto vzniklá přátelství a vztahy využíval pro svou politickou podporu. Byl pohotovým a prozíravým manažerem s citem pro byrokratické detaily, ale i obratným a oportunistickým hráčem mocenských her. Jako mladý úředník byl energický a stál si za svými názory, i proti vládě a panovníkovi. Jako zralý politik byl zpravidla opatrný a dbal na to, aby plnil císařova přání, pokud to však okolnosti vyžadovaly, rozhodoval rychle a rázně.

Svých vysokých politických funkcí využil k nashromáždění značného bohatství a stal se jedním z největších statkářů v Ťiang-nanu, ekonomicky nejrozvinutějším regionu Číny. Po odchodu z úřadu čelil útokům svých politických nepřátel, od přísných trestů a konfiskace jmění jeho rodinu zachránila podpora velkého sekretáře Čang Ťü-čenga. Získáno z Wikipedie